Spousta lidí dnes bohužel bere jakákoliv zvířata spíš jako věc a ne živého tvora. Vidím to na místní skupině FB. Převážně mladí lidé "daruji psa, nemám na něj čas, mám alergii, chodím do práce..." Nepřebírají vůbec odpovědnost za své rozhodnutí si zvíře pořídit a klidně se ho vzdají, ještě navíc dávají najevo, že mají srdce, protože ho nabízí a neuvážou ho někde v lese :-( . Smutná realita.
Máme sice malé plemena, jednou od štěněte a další již druhé z útulku. Tato má 10 let, předchozí měla 15 let (po roce zemřela). Na obou je vidět jak se snaží přizpůsobit velké změně ve svém životě. Snaží se (a už se jim to podařilo) se sžít s novým domovem a jeho zvyky. I když "naše" je maltézačka, první osvojená byla také maltézačka a druhá je border teriér, takže i vzhledově odlišné od bultíků - když se člověk s nimi sžije, tak vidí, že pokud se jim majitelé věnují, fungují jako rodina a zapadnou do života. Kdybychom na ně kašlali, neměli čas tak to povede k tomu, že se nesžijí a budou si dělat co chtějí a pak to může přerůst do agresivity - ale jsem zase na začátku, je to totiž jen o lidech a tedy majitelích, jaký přístup ke zvířatům mají ;-)